Vše o životě , o seznamkách, o trápení i radostech

Tak jsem se sešel s jednou fain ženou v domění,že už snad konečně. Přišla a s ní 5 dětí. Nejmladší mne přivítal slovy: kde máš čokoládu dědku? Jak roztomilé dítě! Do auta jsme se nevešli a tak pěšky na procházku do stromovky. Řev který děti vydávali,odradil místní důchodce a ti trucujíc zmizeli na olšany, kochat se příštím bejvákem. Veverky dostali prd, protože hladové děti jim zbodli i poslední drobky od lidí a sportovci běhající pro radost naráželi do stromů otáčejíc se za námi ,co že to je za rodinku. Asi po hodnince ,kdy už jsem byl hluchý se objevila restaurace. Řev ustal a počal útok na volné židle ke stolku. Nejen že děti srazili servírku a nejmladší si natloukl koleno, ale jejich matka je okřikovala slovy:magoři,debilové,nenažranci apd. Nejedl jsem,pak dva dny nespal. děti miluju